Norsko - Jižní část

Norsko pro nás byla úplně jiná forma dovolené, než na kterou jsme zvyklí, jelikož jsme na ní nejeli sami, museli jsme se trošku přizpůsobit. V tu dobu jsme ještě neměli naší obytnou dodávku a tak přespávání na různých místech tentokrát nepřipadalo v úvahu. Avšak zamluvená chatička, kousíček od moře v jednom z norských fjordů, slibovala nádherný relax. Nyní ale nejprve k naší cestě, která vedla přes Německo a Dánsko do přístavního městečka Hirsthals. 

Cesta autem byla dlouhá a pro 2 leté dítě asi nekonečná. A navíc jsme na cestu měli omezený čas kvůli zamluvenému trajektu, a tak nebyla nějaká delší pauza možná. To byla trochu chyba, ze které jsme se pro další cestování s mrňousem poučili. Jak jsme časem zjistili, nejoptimálnější doba souvislé jízdy s naším Matyášem jsou 2 - 3h. Jednu hodinu spinká, pak hodinku vydrží pozorovat okolí a na zbytek ho zabavíme pouštěním pohádek na mobilu. Ještě dodám, že termín dovolené vyšel na hlavní sezónu, a tak byl trajekt opravdu plný. Předem nám bylo doporučeno, abychom si na trajektu zaplatili i občerstvení, jelikož si budeme mít kam sednout a zabavíme se během té dvouhodinové cesty. Bohužel se nám ho podařilo zamluvit pouze na zpáteční cestu a skutečně se to vyplatí. Jídla byla spousta, moc nám chutnalo a Maty se nenudil. Kdežto cestou tam jsme museli celou dobu sedět venku na palubě na zemi. Po doplutí do přístavu ve městě Kristiandsan jsme se vydali směr Lyngdal, poblíž kterého se nacházelo naše ubytování. V jedné vesničce jsme si ještě vyzvedli klíče od chatky a pak už hurá tam....Chata byla suprová , pěkné prostorné pokoje s velkou terasou a nádherným výhledem na moře. 

Hned druhý den jsme podnikli výlet k nedalekému majáku s názvem Lindesnes, který je zároveň tím nejjižnějším v celém Norsku. Kolem něj najdete vojenské opevnění, které si můžete projít, nebo navštívit malé muzeum hned vedle. My jsme si ještě udělali zhruba 6 kilometrový okruh po značené turistické trase a jelikož velká část cesty vede podel pobřeží a útesů, opravdu si ho užijete. 

Další den jsme se vydali na Brufjell, což jsou výmoly ve skále, které leží vodorovně ve výšce 20 m nad mořem a byly vytvořeny během doby ledové asi před 20 000 lety. Výlet se dá udělat formou 7 km okruhu, ve kterém narazíte i na kamenitou pláž v Sandvize. Tady se Matyášek v krosně prospal a my jsme se i vykoupali, protože tu nebyla téměř žádná medúza. Těch je jinak v Norsku spousta a koupat se nikde vlastně ani nedá. Na cestě vás také čeká krátký sestup po lanech a ocelových schůdkách. S dítětem v krosně na zádech musíte být opatrní a dobře se držet lan, ale zase to není nic extrémně riskantního. Jen poznamenávám, že vzhledem k této překážce se tam nedostane váš čtyřnohý mazlíček . A jelikož se jedná o hodně známé turistické místo, sami tam určitě nebudete .

Jeden den jsme si také vyhradili na delší projížďku lodičkou do městečka Korshavn, které jsme si zároveň pěkně prošli. Zpáteční cesta lodičkou už byla docela adrenalin, protože se lehce zvedl vítr a tak z klidné hladiny moře se stala docela slušná houpačka. Na malé lodičce v 5 lidech to není nic příjemného, a proto jsme raději jeli blíže u břehu pro případ, že by nás nějaká vlnka přeci jen vyklopila. Žádné drama se naštěstí nekonalo a my všichni dorazili bezpečně ke břehu u naší chaty. Nádherný výlet do Skrelia jsme si nechali na závěr naší dovolené. Byla to oblast plná krásných jezer, několika vodopádů a hlavně úžasné přírody. Počasí nám vyšlo super, takže výhledy byly opravdu daleké. U několika jezer v naprosté samotě byl postaven srub a člověk si jen mohl představovat, jaké by tam bylo nádherné bydlení. Voda v jezerech byla studená, ale ne zase tak moc, abychom se v jednom z nich nevykoupali. 

Mimo podnikání výletů jsme se také trošku věnovali rybaření a dvě tresky a čtyři makrely nám byly odměnou. Ryby nemusím, ale čerstvě vytažená rybička z moře udělaná na grilu je prostě paráda. Co nás na jihu Norska zaujalo, je krásná příroda s náročným terénem a s malým množstvím turistických tras. Najde se spousta vrcholků, kam nevedou vůbec žádné cestičky a to ani neznačené. U nás je na každý hrbol vyšlapaných cestiček hned několik. Řekl bych, že tady na jihu je číslo jedna rybolov a turistika jde trošku stranou. To je ale zase dobré pro lidi, co mají rádi samotu v přírodě. Trošku nás mrzí, že jsme neměli možnost procestovat větší část Norska, protože krajina je tady opravdu božská. Co ale není nyní, může být o pár let déle a už teď plánujeme, že se tam jednou vrátíme i s naší dodávkou...